Bydlení pod odfláknutou střechou není žádný med

| Vyšlo v Střecha Speciál Revue 72

Nad touto bytovou jednotkou se nachází přibližně polovina celého střešního pláště domu. V krátkém čase došlo k zatékání do interiéru,
s tvorbou vlhkostních poruch na stropě.

Střecha bytového domu je plochá, jednoplášťová a hlavní izolační vrstvou je mechanicky kotvená PVC-P fólie od neznámého výrobce (tl. cca 1,5 mm). Nosným prvkem je dřevěná trámová konstrukce. Plocha je odvodněná podokapními žlaby a dešťovými svody. Okraje střechy lemuje atika, nad rovinu střechy vystupují nerezový komín, větrací komínky a hromosvodná soustava.

Zatékání do interiéru s tvorbou vlhkostních poruch je zapříčiněno zcela nevhodným návrhem a realizací skladby střešního pláště. Způsobují nadměrnou kondenzaci vodních par v souvrství, které se během roku nevypaří, překračují normovou mez a výrazně ohrožují životnost zabudovaných dřevěných prvků. Dále skladba střechy nesplňuje požadavek na součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2:2002. V důsledku uvedených skutečností jsou dřevoštěpkové desky OSB ve skladbě střechy zcela zdegradované a nosné dřevěné trámy vykazují zvýšenou vlhkost a výskyt plísní. Opracování povlakové hydroizolace u nerezového komína má výrazné netěsnosti, které také mohou být příčinou zatékání do interiéru.

Střecha vykazuje i další vady, které už ale přímo nesouvisí se zatékáním do podstřešního bytu. Nemá žádný bezpečný výlez či jiný přístup na střechu, nahoře není bezpečnostní záchytný systém. Instalované větrací komínky jsou provedeny z UV nestabilního plastu a projevuje se na nich pokročilá degradace vlivem slunečního záření. PVC-P fólie je na spojích oplechování atiky protržená, protože realizační firma nedodržela pokyny výrobce povlakové hydroizolace.
 

Stav střešního pláště lze považovat za havarijní, a to zejména kvůli degradaci OSB desek, které vynášejí hlavní hydroizolační vrstvu střešního pláště.

Roman Kučera

Soudní znalec v oboru Stavebnictví, specializace střechy, krytiny, izolace